Na kayaku v Laosu

Prestoze priroda je vsude kolem, hledali jsme nejaky zpusob, jak se v Laosu priblizit divocejsi prirode a mistnim kmenum, ruznym etnickym minoritam. Vylet do dzungle se spanim ve vesnickach by byl fajn, ale je to drahe. Bez pruvodce se do jungle jit neda. Vicedenni vylet na kolech je fajn, ale to uz spis vymenit kolo za motorku. Takze jsme zvolili levnejsi variantu: jeden den na kayaku a par dni na motorce. V cestovce meli na vyber rychlejsi a pomalejsi reku, vybrali jsme si rychlejsi se tremi zastavkami ve vesnici.

Na vecernim trhu jsme potkali ceskym parkem vracejicim se z Noveho Zelandu do Cech. Ty nas seznamili s mladym Svycarem, ktery se v Bankogu seznamil s macatou Thajkou jmenem Mimi. Pokecali jsme a domluvili se na spolecnem kayakingu. Nase parta citala tedy 6 lidi.

Dalsi den rano jsme vyrazili. Pro Laos typicky zadny spech, pekne vsechno v klidku. Pote, co se nas vedouci vratil z trhu, kde kupoval obed, jsme jeli na polozavrene korbe polonakladniho tuktuku k rece Nam Thoung. Bylo nas 6 a dva guidi (vedouci,pruvodci). Jeden byl vedouci zajezdu, druhy se znal s vesnicany. Vynosili jsme kayaky, vzali si vesty a helmy. Ja s Adamem jsme meli na nase prani jednomistny kayak. Cesky parecek sdilel spolecne s jednim vedoucim trojmistny kayak. Druhy trojmistny kayak obsadil Svycar, Thajka a druhy vedouci. Vedouci nam ukazali, jak se drzi padlo, a rekli nam, at si vyzkousime kayaky na klidnem useku, tim instruktaz skoncila. Hned za klidnym usekem byly velke zpenene pereje delane akorat na raft. S Adamem jsme divoke pereje sjeli a cekali na ostatni. Ceska posadka s vedoucim na zadi jela do pereji, nikdo prilis nepadloval, vedouci misto jakekoli uzitecne cinnosti bouchnul Cesku Tanu trikrat padlem do hlavy (helmy). Posadka najela do kere, otocila se a druhou polovinu pereje jela pozpatku jako nerizena strela, po par vterinach se vyklopila. Druhy trojmistny kayak se take prevrhl. Nestastnici se dostali na breh, veci se pochytaly. Honza i Tana se potloukli o kameny, ale Honza poradne do zad. Prestoze voda byla tepla, Honza sedel na brehu a klepal se jak ratlik. Jelikoz zraneni vypadalo vselijak, vedouci (asi na zadost Tani) zavolal tuktuk a parta se zmensila o dva.

Pak jsme to frcely na kayacich po proudu. Reka se valila hustym porostem, z reky rostly kere, visely nad ni vetve a lijany. Casto bylo treba v silnem proudu trefovat tunely mezi keri a vetvemi, kde nebyl moc velky prostor na padlovani. Obcas se nekdo netrefil mezi prekazky a vykoupal se.

Cestou jsme meli piknik, vedouci vezl jidlo nakoupene na mistim trhu. Formou svedskeho stolu lezelo na zemi asi 10 igelitaku s ruznym jidlem prevazne zeleninou. Nezcestovaly Cech by dokazal pojmenovat jen okurku a veprove, ostatni veci byly exotickeho puvodu.

Dalsi usek reky uz nebyl zarostly a dal by se jet i na kanoji. Na brehu reky se obcas vyskytli  domorodci, kteri lovili skeble, obdelavali pole, koupali se. Kdyz byla na brehu domoroda vesnice, byla ve vode vzdy kupa deti. Nekdy mavali, nekdy pred nami utikali, nekdy bezeli k nam. Po ceste jsme s nasim vedoucim navstivili dve vesnice. Prvni vesnice byla opravdu chuda, nevim, jak se jmenoval kmen, ktery tam zil, ale vesnicani jeste verili na duchy atd. S vedoucim jsme se vylodili na kraji vesnice, poposli jsme jen kousicek, pozdravili se s mistnaky, kteri na nas divne koukali, prestoze jsme se usmivali. Vedouci nam delal tlumocnika a tak se na nase prani zeptal nekolika domorodcu, zda si muzem udelat fotku, vsichni odmitli, tak jsme si vyfotili chysi a prasata. Pak nam vedouci vypravel o vesnici. Vesnice byla driv zasita nekde v kopcich, lide byli (a jeste jsou) uplne samostatni, z nejake rostliny z jungle delaji nite, na drevenych stavech tkaji latky, z nich si delaji krasne vysivane obleceni. K jidlu pestuji suchozemskou i vodni ryzi, kukurici, cukrovou trtinu, zeleninu, chovaji prasata a drubez. Chovana zver neni zavrena jako v Cesku, ale pobiha volne po vesnici. Kdyz vesnicane onemocni, udelaji sabat a doufaji, ze jim duchove pomuzou. Laoska vlada vzkazala vesnicim, ze jim pomuze, kdyz se prestehuji k rece nebo silnici. Takze se vesnice prestehovali, Nemci jim vyvrtali studny a mistni vlada pomaha tez a dela osvetu. Na jedne chate visel propagacni obrazkovy letak, ze kdyz je clovek nemocny, mel by lezet v posteli. Letaky jsou i obrazkove, protoze mnoho vesnicanu neumi cist. Nad dvermi jedne chyse visel z rakosu upleteny retez, ktery rikal, ze zde byl sabat za nemocneho ci mrtveho, a ze se tri dny od sabatu nesmi vstoupit do domu,(asi jsou v nem duchove, ci co). Az lhuta  uplyne, retez se sunda.

Nalodili jsme se a pluli jsme dal.  Mnoho oranzovych hadru na vetvich a nahaci ve vode znamena, ze se koupou budhisticti mnisi. Vylodili jsme se v dalsi vesnici, ta byla osidlena jinym etnikem, byla budhisticka a modernejsi, i obchod meli. Lide byli vstricnejsi a vice zdravili a mavali. Nalodili jsme se a jeli jsme dal, pomala voda, hodne padlovani, konec vyletu a domu (do ubytovny).

Source: http://krizem-krazem.aspone.cz/syndication.axd

Napsat komentář