Mestecko Nimh Dan

Na ostrove Cat Ba bylo super: plaze, krasne kopce, ale i to se okouka. Zrovna, kdyz jsem premyslel, jak dlouho me to tu bude bavit, prisel sef, ze bude vikend, jestli tu zustaneme. Ze nam pry zavede misto dosavadnich 8$, vikendovou cenu 22$ za noc. Tak jsme se rozhodli, ze pojedeme zas o kus dal. Kdyz jsme platili ubytovani, hotelier me zmatl, ze nauctoval 4 noci. Tak jsme o tom zacali diskutovat a on i jeho manzelka tvrdili, ze jsou si skalopevne jisti, ze jsme prijeli v pondeli. Kdyz se clovek flaka, tak se ten cas zpetne spatne pocita, presto jsme museli prijet v utery, dokonce lodni listek byl uterni, to byl silny argument proti hotelierovi. Jeste jsem se ujistil pres internet-banking dle data vyberu z bankomatu. Byli jsme si jisti. Hotelier hral jeste 20 minut divadlo. Pak jsem mu dal vizitku, at si teda jeste zavola do naseho stareho hotelu v Hanoi. Nechtel. Najednou si vzpomnel. Navic nez nasel nase pasy, ujel nam autobus a tak jsme cekali 3 a pul hodiny na dalsi. Dale jsme jeli autobusem, lodi, dalsim autobusem a pak poslednim autobusem. Do posledniho autobusu si jedna slecna nesla v naruci sveho mazlicka, kocku domaci. Autobusak ji nedovolil vzit kocku dovnitr, kocka se soupla do zavazovadloveho prostoru k baglum a jelo se. Nastesti mi bagl nepokadila.

Z Nimh Dan nam uz nic nejelo. Nasli jsme nocleh v budove vlakoveho nadrazi za pouhych 70kc za pokoj. Trochu jsme se s babou hadali o cene a najednou se za mnou ozvalo "sedesat", ohlidl jsem se a za mnou stary Vietnamec. Nestihal jsem. Vietnamec povida "sedesat to stoji". Tak jsme se te jeho super cestine smali. Promluvil cesky po 25 letech, kdy delal v ramci cesko-vietnamskeho pratelstvi v Tatre Koprivnici. Horko tezko lovil ceske a slovenske vety, ale vyslovnost mel perfektni! Potkali jsme prvniho Cesky mluviciho Vietnamce ve Vietnamu.

Vecer jsme se sli najist do nejaje restaurace. Jak toto mesto neni turisticke, lide po nas koukaji a zdravi nas. Stouchaji se nenapadne lokty a upozornuji se. Nedivil bych se, kdyby tu belocha videli naposled ve valce s USA. Sedli jsme si v mistni pivnici, kde jsme zpusobili mensi rozruch. Ceny jsou vic nez lidove. Za 4 piva, 2 jednoduche vecere (volske oko s chlebem vanockove chuti) a cerstve buraky jsme dali dohromady krasnych 40 korun.

Vecer na nas pani domaci zkousela jakesi figle s tim, ze jsme ji zaplatili malo. Zaplatili jsme ji 70Kc, ale ve svem notysku mela napsano jen 50 a chtela 20 doplatit. Jsem se s ni asi 15 minut prel (ona chce vic a vic, puvodne ten pokoj mel stat 60), pak jsem ji v notysku skrtnul 50 a napsal jsem ji tam 70 a dala pokoj. Clovek tu musi byt porad ve strehu. Nejhorsi sulini jsou taxikari. Proto jsem rad, ze bydlime u nadrazi a ze se s nima nemusime zaobirat. Smlouvani s taxikarem je jista forma vydirani, pokud tomu taxikar pripravi podminky. Kdyz jsme pred nekolika dny v podvecer prijeli lodi na ostrov Cat Ba, nejel do mesta (30km) uz zadny autobus, moto-taxikari to vedeli a vrhli se na nas, odmitali jsme je tak, ze nakonec se nabizeli za 140kc/os, coz se nam zdalo na vietnamske pomery dost. Protoze po jizde s nimi bychom jeste v noci museli hledat hotel, jsme na vsechny dlabali a v klidu se najedli a popijeli a cekali jsme na vetsi tmu, ze prespime na plazi kus od pristavu a rano chytneme autobus. Oni nechapali, ze nekdo (natoz zapadni turista) muze spat jen tak pod sirakem. Porad nas ty dva taxikari spizovali, byli jsme jejich obet, kterou stejne dostanou. Kdyz si objednali pivko, presunuli jsme se k plazi a vyjednali si nocleh s mistnim spravcem, pohoda chlap, vtipkoval, jeste nam nabidl podlozky na spani. Jenze ty dva taxikarsky zlouni dopili pivko, prijeli k nemu, promluvili mu do duse, chlap obratil. Zadne spani, je to zakazane, vytahl svou lidove demokratickou uniformu a hrozil pouty, ze se zde spat nesmi, ze si musime vzit taxi (krome tech zlounu, tam jiny zpusob dopravy nebyl). Zlouni se tvarili, ze vyhrali, tak jsme jeste bloumali a cekali, az zlouni odjedou, ze by se mohla uvolnit atmosfera. Nic, pak jsme smlouvali o cene, nikdo nechtel ustoupit, me navic vadilo, ze nam diktuji podminky. Pak jakysi jejich kolega, ktery jim pomahal smlouvat udelal chybu pri smlouvani, kdyz omylem pronesl beznou sazbu, cehoz jsme se chytl a nez se rozkoukali, dohoda byla na miste.

Source: http://krizem-krazem.aspone.cz/syndication.axd

Napsat komentář