Cesta do Indie, 12.díl – Malý Tibet a Himaláje

McLeod_Ganj

Z Amritsaru jsme jeli přes nějaké město a přes Dharamsalu do McLeod Ganj, sídla jeho svatosti Dalai Lamy. Je to tu moc pěkné. Přesto, že jsme v nadmořské výšce 2082 nad mořem, je tu ještě teplo a rostou tu banánovníky, cukrová třtina, bambus a podobné plodiny, ale nad městem se tyčí zasněžené hřebeny Himálaje. Cesta z Amritsaru trvala celý den, opět jsme jeli autobusem, který nepéroval a byl malinký, ale už jsem si zvykl. Přijeli jsem do McLeod Ganj večer. Na autobusáku byli připraveni hoteliéři, aby se na nás vrhli. Tak se na nás vrhli. Byli tam dva hoteliéři a každý prosazoval jeden hotel a byli tam i pomocníci, kteří jim v tom prosazování pomáhali.
Tibetsti mnisi
Nejdřív jsme je chtěli ignorovat, ale křičeli na nás opravdu nízké ceny. Chtěli jen 80Kč za pokoj s teplou vodou, což je 40Kč na osobu. Věděl jsem, že je to tu levné, a že jelikož není sezóna, jsou ceny ubytování ještě poloviční, ale shánět něco levnějšího už nemělo cenu. Tak teď jsme se rozhodovali, kterého hotel si prohlídneme. Rozhodli jsme se pro toho, který uměl dobře anglicky. Byl to po několika dnech člověk, který uměl pořádně anglicky. A mohl nám tudíž radit, jak a kam se dostaneme atd. Pokoj byl útulný, dokonce s ramínky ve skříni. Výhled jsme sice měli někam do zdi, ale stačilo otevřít dveře, udělat tři kroky a bylo vidět na Himaláje. Tak jsme šli na večeři do tibetské restaurace. Tibetská kuchyně je super. Mňamka.
Tibetska kuchyne
Už jsem tu indickou kuchyni nemohl vidět.


Vyspal jsem se nejlépe z celé dovolené. Po 5 dnech jsem viděl teplou vodu, tak jsem se koupal a čvachtal tak dlouho, až jsem všechnu vyplácal. Předtím jsem spal totiž jednou na poušti, další noc ve vlaku, další v autobuse, další dvě noci v hotelu, kde byla studená voda. Sice nám tam slibovali, že je tam teplá, ale zas jsme se nechali napálit. Ono nejde moc dobře zjistit, protože když se jde člověk ubytovat, tak mají všude vypnuté bojlery a je tam studená. A pak už se mi to nechtělo řešit, stěhovat se jinam. Bylo to tam totiž hodně levné a jinde to bylo drahé. 


V tomto hotelu máme Larisu a ještě k tomu teplou deku. A ještě k tomu jsem měl spacák do mrazu. Bál jsem se, že se na nás v noci nasune ledový vzduch z horského hřebenu. Totiž z kurzu paraglidingu vím, že v této oblasti se v noci sune studený vzduch z hor do údolí. Ten den, jsem si totiž nevšiml, že to má zvenku i skleněné okno a myslel jsem, že tam je pouze ta síťka. Ale bylo mi v noci teplo. Dosud jsem pár dní v noci mrznul. Byla někde díra ve vlaku nebo v autobuse a moc to v noci foukalo. Dnešní ráno jsem zahájil jablečným závinem z tibetské pekárny. Z terasy hotelu je moc pěkný výhled na horské štíty. Dnes jsem koukal, že sníh je i v lesíku nad obcí. Po ránu tu mniši roztáčí modlitební mlýnky. To je takový vynález. Nejprve se zaběhávají a asi 100x nebo 1000x se do nich namluví modlitba. No a pak už s nimi stačí zatočit a oni se modlí za nás. Pak je tady na návsi forten, je to budova plná modlitebních mlýnku, které jsou vmontované do stěn. Stačí se kolem projít, roztočit rukou ty válce a už se to za tebe pomodlí. Vypadají jako válce jízdních řadu v česku na nádraží.

Himalaje
Jsou tu moc milí lidé. Usmívají se a nelepí se na bílou tvář. Jinak jsme se už pár dní nenechali ošidit. Zkoušeli na nás různé triky s lístky na autobusy, s tím, že to nejede. S placením nějaké ubytovací daně v hotelu a tak. Prostě jsme na recepci řekli, že je to blbost, že nic takové platit nebudeme. Tak recepční zavolal šéfa a ten ho akorát sprdnul a nechal nás jít. Na vysokohorské výlety to nevidím, není sezóna, nahoře je sníh, nemáme tolik času a nejsme aklimatizováni na nadmořskou výšku. 


Byli jsme se podívat u sídla Dalai Lamy, v tibetské škole, v tibetském muzeu, v tibetských klášterech, U čortenu a na procházce po horách. Ani jsem netušil, jak ta Čína ty tibeťany masakruje. Ale je to velice vzdělaný, uvědomělý národ. Klobouk dolů. Proto se mi to tu líbí. Tibeťané se na základce učí několik jazyků: centrální Tibetštinu, Tibetštinu své provincie, centrální Hindu a Anglicky. A někteří umí další Indické dialekty nebo jazyky. Připadá mi, že Tibetskými jazyky mluví plynně, někteří mají problémy s Hindu. Dalai Lama tu má neuvěřitelnou autoritu a uznání. Zbytek dne jsme chodili po kopcích v okolí, po obci. V restauracích mají dobré jídlo za pár kaček. Obchody mají zajímavé zboží. Jdeme brzo spát, protože ráno se chystáme na horskou túru na Tribunt.

Source: http://krizem-krazem.aspone.cz/syndication.axd

Napsat komentář