Cesta do Asie – Navsteva nove otevrene diskoteky v Cine se vyplatila

Nachazime se ve stredni Cine, v osmimilonovem meste Xian, v kolebce cinske civilizace, na pocatku hedvabne stezky. Dnes mam narozeniny, co s nacatym vecerem? Chtel jsem videt, jak vypada cinska diskoteka. Tak jsem v nasem hostelu zaserfoval na netu, poptal se recepcnich a vyrazili jsme. Adam rikal, ze nas bez spolecenskych bot do nejproflaklejsi diskoteky nepusti. Taky nepustili, mame s sebou jen pohory a sandale. V druhem podniku se tancila Salza, tak ze tam bez peknych bot taky ne.

Tak jsme tak zevlovali na ulici, koupili si nanuka, pozorovali lidi a ulici. Kdyz se setmelo, sli jsme domu, porad za nama sel jeden Cinan a neco na nas cinsky mluvil, tak neodbytne, az jsme jsme se smichy za bricho popadali. Nekam nas tahl, ale na to jsme se mu vyprdli a sli jsme do naseho hostelu. Cinan s nama, tak jsme mu rekli, at to, co nam chce rekne recepcnimu. Aspon nas pak necha. Tak to rekl recepcnimu a ten nam rekl, ze nam rika, ze je to nejaka promo akce nove otevirane diskoteky (nemohl vedet, ze jsme hledali dizu, videl jen bilou tvar). Tak jsme se ho ptali, proc na nas tak tlaci, a recepcni nam rekl, ze bude mit provizi z nasi utraty. Vstupne se pry neplati.

Inu naivne jsem si rikal, ze pokud to bude nejaka kulisarna, pujdem pryc, je to asi jen 1km daleko. Nic draheho si tam nekoupim, pokud nebudu chtit. Recepcni velmi duveryhodny chlap, umi perfektne anglicky, zatim nam radil jen dobre, tak snad to tu zna. Navic hostel takoveho jmena si nemuze dovolit podfuk. Tak jsme tam jeli. Pri vstupu na dyzu jsem si rikal, ze tu jeste moc lidi neni. A jak jsme byli uvnitr, koukam, ze tam byly jen pekne holky, ktere byly podezrele pritulne a hned se ptaly, zda chceme slecnu. Takze jsme v bordelu. Aha, jasny, takze budou chtit, abychom si zaplatili zenskou. Mezitim nam prinesli objednane pivko (pri objednavce jsme se pro jistotu zeptali, kolik stoji a bylo za 6Kc, zatim nejlevnejsi v hospode bylo za 8Kc). Tak si rikame, dopijem a pujdem. Nez jsme pivko dopili, sedly si k nam se svymi drinky a zacaly se k nam lisat a premlouvat nas na pokoj. Tak jsme je museli porad odstrkovat, navic ta, co se lisala na me, nebyla ani moc hezka.

Kdyz jsme dopili pivko, holky si mezitim dopily par sklenicek konaku. Rekli jsme si o ucet a ze na pokoj nejdem, ze pujdeme. A holky, ze mame dat nejdriv disko jim, za jejich spolecnost. To jsem si rikal tudle, jak se neplati vse najednou, tak by nas akorat natahli. A ja ze ne, ze chci ucet. A ony zas o spropitnem. Nakonec nam prinesly ucet, kde misto 12Kc korun bylo 5500Kc. Za extremne predrazene piti holek. To se mi platit nechtelo. Zaroven jsem spozoroval, ze jsme v podniku sami dva, proti cele jejich bande. Byli v preslile, vsude kolem dost skla, nevim, ceho jsou tito cinsti typci schopni a tak jsem radeji volil nejakou rozumnou cenu za vykoupeni ze zajeti. Bohuzel jsem neznal cislo na policii ani na ambasadu. Dlouhe a napjate dve hodiny vyjednavani o cene. Bylo jasny, ze se nebavime, kolik mame platit za piti, ale kolik mame platit za pusteni na svobodu. Kousek dal byl pripraveny vyhazovac, takze pokus o fyzicky utek (utok) byl dost problem. Nastesti jsem u sebe mel hodne malo penez. Platebni kartu, pas jsme si nechal na pokoji. Mel jsem u sebe jen svuj novy drahy mobil/gps, ktery jsem rozhodne prozradit nechtel. Normalne s sebou kazdy den mam pas i platebni kartu, dolary i eura, ale zrovna ten vecer jsem se rozhodl, ze si to na dizu radej nevezmu.

Jelikoz jsem mel v penezence malo penez, hodil jsem penezenku nastul jako ze platim. Velky bos ji spokojene sebral, asi cekal, ze bude narvana dolary a bylo v ni jen 300Kc. Koukal na me, co jsem to za socku, ze bily anglicky mluvici cestujici po Cine jen s 300Kc v Yenech (za to bych si nekoupil ani nove bryle) a snazil se zjistit, kde mam zbytek. Ptal se po nasem hotelu a tak, ale ja jsem byl vysmaty. Holky koukaly, s jakym somrakem se to zabyvaly. Vedel jsem, ze Adam ma take jen 300Kc v Yenech, takze jsem cekal, ze to obetujem a budem volni. Ale nevedel jsem, ze tam Adam mel u sebe 50 dolaru a pas. Takze pas jsme chteli kazdopadne zpatky. Bos chtel jeste dalsi penize vymenou za pas. Tak jsem mu ho vzal a nabidl, at me nas necha jit, ze mu dame ty dolary a jeny. Lepsi jit nez mi objevi ten drahy gps. Nakonec jsme si kyvli a ted udelat tu vymenu. Dolary za pas, ktery se mu dostal do ruky. Natahoval jsem ruku, ze mu dam dolary, on po nich sahal, ale pas nedaval. Tak jsem dal dolary zpet, ze chci, aby pas polozil na stul. To nechtel, tak jsem mu nechtel dat dolary. Pak jsme se jeste hadali, jak si ty dve veci predat z ruky do ruky, aby to jeden druhemu nevytrhnul. (Kdyby rekl o pomoct vyhazovaci, klesl by pred holkama). Nakonec probehla vymena ve velkem vypeti a my jsme vypadli z nove otevirane diskoteky a sli jsme na hostel.

V noci jsem nemohl spat, premyslel jsem o tom celem, ale i pres vsechny chyby, ktere jsme udelali, jsem byl nesmirne stastny za to, ze jsem na svobode a pocitoval jsem tu nesmirnou volnost. Nakonec jsem dostal k narozeninam ten nejlepsi darek – svobodu.

 

Source: http://krizem-krazem.aspone.cz/syndication.axd

Napsat komentář