Cesta do Asie – Cinsky venkov II, Tri soutesky

Dalsi noc jsme spali v Yichangu, rano jsem hotelierce ukazal fotku tri soutesek a ona zacala nekam volat. Za chvilku prijela zena a nabizela nam tam zajezd za 300kc / os. Odmitl jsme ji, ale jeste nas pronasledovala notnou dobu, behem cehoz sehnala "anglicky mluvici"  cinany, kteri nam vicemene dokazali tak zopakovat cenu.

Bylo to od nas par km, rozhodli jsme se pro taxika, ale taxikar pred nami radeji utekl.

Dalsi taxikar nas (po nejake dobe smlouvani) vzal. Po ceste se dely divne veci, co chvili se se nekym nekde na necem domlouval, nabiral lidi, ktere sam oslovil aby je po chvilce zase vysadil. Az nakonec zastavil pred prehradou, kde stala pani a pan s motorkou, kteri prodavali pohledy. Tvrdili, ze je silnice zavrena a ze si musime koupit vstupenku za 300kc. Hadali jsme se asi 20 minut, ale on mel ocividne vic casu nez my, tak jsme si tech 500m dosli pesky. Prehrada 3 soutesky je cinske monumentalni dilo na treti nejvetsi rece sveta s vykonem 18 jadernych elektraren. Je to nejvetsi prehrada a vodni elektrarna na svete. Me to neprislo zas tak velky.

Chvilku jsme sli v tom vedru kolem prehrady a pak nam zastavil typek s dcerkou, ze nas vezme. Dcerka dostala 1 yunan kapesne a vysadil ji u skoly. Nas pak hodil do pristavu. Chtel za to dost penez (v Cine se stop plati), tak jsme mu je nedali. Jeste si nakonec rad vzal mensi castku, kterou zprvu odmital.

V pristavu jsme si koupili listky na lod a sli jsme na obed. V hospode jsme zas notnou dobu resili jidelnicek, kteremu jsme jako obvykle nerozumeli a smlouvali jsme o cene. Nakonec jsme s prekvapenim dostali okurkovou polevku s cernymi vejci a misku ryze.

Po jidle jsme se nalodili na malou rychlou lod a jeli jsme jsme po tom veletoku horama na tri soutesky. Vpravo a vlevo byly vysoke skaly a nektere tri z nich byly pravdepodobne ony slavne a castecne utopene tri soutesky.

Lodnik nas vyhodil v pekny dire sveta. Stradovali jsme si to po silnici k civilizaci, kolem byla policka s kukurici a mandarinkami. S typkem na trikolce jsme usmlouvali cenu za stop a hodil nas do vesnice. Ve vesnici videli belocha asi poprve, byli jsme neustale stredem pozornosti. Kdyz jsme prisli na mistni trh, trh se zastavil, lide upreli zraky na nas a vsichni sledovali nase pocinani. Chteli jsme si koupit piti nebo meloun, ale vse bylo drahe a nechteli smlouvat, chteli vydelavat.

Tak jsme jim ty predrazene melouny nechali sli jsme hledat jidlo (na trhu a v obchode se obvykle nic poradneho k okamzitemu jidlu koupit neda). To uz byl kolem nas dav cumilu a zprava o dvou belosich se sirala vesnici jak mor.

Mezitim jsme si sedli do venkovni restaurace a lustili jsme cinske znaky v menu. V opatrne vzdalenosti kolem nas se vytvarel kruh zvedavych vesnicanu. Deti se smali a ukazovali si na nas. Nez jsme si objednali, prijelo policejni auto s mistnim serifem a lide na nas ukazali prstem. Serif nic nedelal a tak jsme se bavili a pred zraky cele vesnice jsme cekali na jidlo.

Najednou prijela sanita, vystoupili 4 zdravotnici, nasadili si rousky a zacali nas vysetrovat na praseci chripku, merili teplotu, vyptavali se na nejruznejsi otazky, opisovali si pasy.

V te chvili uz bylo na navsi opravdu siroke publikum, ktere tu nezvyklou udalost sledovalo. Mirili na nas tri kamery, z toho jedna velka profikamera (asi mistni media), lide si to fotili, no humbuk, jak kdyby prijel papez. Uz jsem si ve mestech zvykl, ze na nas lide mavaji, smeji, ukazuji si na nas, holky se s nama foti, ale tri kamery, policie a hygiena a cela vesnice je trochu moc. Tak jsme si je na oplatku take nataceli.

Jelikoz mezitim kuchar prestal delat objednane jidlo a utekl a jedna zdravotnice umela anglicky, pozadal jsem ji, az bude s nama hotova, zda by nam pomohla s jidelnickem. Tak nam prelozila par jidel a pres rousku mi vysvetlila vyznamy par cinskych znaku. Behem teto lekce cinstiny nas porad sledovaly kamery a bedlive zraky vesnicanu. Kuchar se prestal bat, prekrasna zdravotnice nam objednala nove chutnejsi jidlo a pro mistni novinarku byla hvezdou vecera.

A tak jsme vecereli na navsi pred zraky mistnich. Po veceri se na nas sesypali, zacali se nas vyptavat a se zajmem si prohlizeli nasi knizku o Cine. Jelikoz jsme jeste stale pred casti vesnice vypadali jako nebezpecni cizinci, kteri prijeli vykonat zkazu do nebohe cinske vesnice, museli jsme jeste projit bezpecnostni proverkou mistni policie. Ja jsem jel na policejni stanici proverovat a kopirovat s policistou nase pasy, Adam zustal v restauraci, aby zodpovidal serifovi nejake otazky.

Po bezpecnostni proverce pokracovala "konverzace" s mistnimi, dokonce se objevila jedna anglicky mluvici holcicka. Ptala se nas, jak vypada Peking, ze slysela, ze je krasny a ze by se tam nekdy rada podivala.

Vecer nam doporucili spani v mistnim hotelu. Dali nam vybrat mezi pokojem za 30kc nebo 180kc korun. Minule jsme bydleli se svabama za 200kc, tak jsme vzali ten lepsi, byl v pohode.

Rano nas pani hotelierova vzbudila pred osmou at uz vypadnem a hodila nam na postel jakysi cinsky letak o praseci chripce. Tak jsem ji rekl, ze bysme  jeste den zustali, ale ona, ze ne, at padame. Tak jsem ji jeste vysvetlil ze ji tu dalsi noc take zaplatime, to ji uklidnilo. Ale uz v devet nas vyhazovala zase a definitivne, tak jsme si dali na navsi obed a jeli jsme pryc.

Source: http://krizem-krazem.aspone.cz/syndication.axd

Napsat komentář